Podrobné odůvodnění petice

Na této stránce podrobněji vysvětlujeme jednotlivé výhrady uvedené v Petici za celostátní referendum o vystoupení České republiky z Evropské unie.

U jednotlivých tvrzení uvádíme především původní zdroje Evropské unie, jejích institucí, Evropského soudu pro lidská práva a dalších evropských orgánů.

1. Selhání Evropské komise v kauze komunikace s Pfizerem

Evropská komise selhala v transparentnosti při zveřejňování komunikace mezi její předsedkyní Ursulou von der Leyenovou a šéfem Pfizeru Albertem Bourlou o nákupu vakcín.

Novinářka Matina Stevi požádala Evropskou komisi o přístup ke všem SMS zprávám mezi Ursulou von der Leyenovou a Albertem Bourlou z období, kdy probíhala jednání o nákupu vakcín proti covidu-19. Komise žádost odmítla s tím, že požadované dokumenty nemá.

Vyšetřování Evropské veřejné ochránkyně práv však zjistilo, že kabinet předsedkyně Komise nebyl ani požádán, aby vyhledal všechny relevantní SMS. Vyhledával pouze dokumenty splňující interní kritéria Komise pro evidenci dokumentů. Ombudsmanka tento postup označila za maladministration – nesprávný úřední postup.

Evropská veřejná ochránkyně práv – případ 1316/2021/MIG

V květnu 2025 pak Tribunál Evropské unie zrušil rozhodnutí Komise, kterým byl přístup ke zprávám odmítnut. Soud konstatoval, že Komise neposkytla věrohodné vysvětlení, proč požadovanými zprávami nedisponuje.

Soudní dvůr EU / Tribunál – tisková zpráva k rozsudku ze dne 14. 5. 2025

Nejde přitom o okrajový úřad. Sama Evropská komise uvádí, že odpovídá za plánování, přípravu a předkládání nové evropské legislativy.

Evropská komise – plánování a navrhování právních předpisů

Proto tento případ považujeme za skandální selhání transparentnosti instituce, která má v systému EU mimořádně silné postavení.

2. Selhání Evropského parlamentu v kontrolní roli

Evropský parlament má vůči Evropské komisi kontrolní pravomoc. V případě závažného selhání může vyslovit Komisi nedůvěru.

Podle článku 234 Smlouvy o fungování EU musí v případě přijetí návrhu na vyslovení nedůvěry členové Evropské komise jako celek odstoupit.

Článek 234 SFEU – EUR-Lex

V červenci 2025 byl takový návrh skutečně předložen. Mezi jeho důvody byla výslovně uvedena kauza SMS mezi Ursulou von der Leyenovou a Albertem Bourlou a následný rozsudek Tribunálu EU.

Evropský parlament – návrh na vyslovení nedůvěry Evropské komisi

Evropský parlament návrh zamítl: 175 poslanců hlasovalo pro vyslovení nedůvěry, 360 proti a 18 se zdrželo.

Evropský parlament – výsledek hlasování

Považujeme to za institucionální selhání dvou základních institucí EU: Komise selhala v transparentnosti a Parlament následně odmítl vyvodit odpovědnost prostřednictvím nejsilnějšího kontrolního nástroje, který vůči Komisi má.

3. EU stále nepodléhá přímé kontrole Evropského soudu pro lidská práva

Evropskou unii ani její instituce nelze přímo žalovat u Evropského soudu pro lidská práva za porušení Evropské úmluvy o lidských právech.

Důvod je jednoduchý: Evropská unie není smluvní stranou Evropské úmluvy o lidských právech.

Rada Evropy uvádí, že všechny členské státy EU jsou Úmluvou vázány, EU samotná však nikoli, a jednání institucí, agentur a dalších orgánů EU proto nelze přímo napadnout u Evropského soudu pro lidská práva.

Rada Evropy – přistoupení EU k Evropské úmluvě o lidských právech

Přitom článek 6 odst. 2 Smlouvy o Evropské unii již ve znění Lisabonské smlouvy stanoví, že Unie přistoupí k Evropské úmluvě o ochraně lidských práv a základních svobod. Tato povinnost je součástí primárního práva EU účinného od roku 2009.

Článek 6 Smlouvy o Evropské unii – EUR-Lex

Proces přistoupení dosud dokončen nebyl. EU podléhá vlastnímu systému ochrany základních práv, zejména Listině základních práv EU a kontrole soudů EU. Naše výhrada se týká právě absence nezávislé vnější kontroly ve Štrasburku, které podléhají jednotlivé členské státy.

4. Konkurenceschopnost evropského hospodářství

EU svou rozsáhlou regulací a politickými rozhodnutími podle našeho názoru přispěla k vysokým nákladům na energie a ztrátě konkurenceschopnosti evropského průmyslu.

Nejde jen o kritiku odpůrců EU. Zpráva Maria Draghiho o budoucnosti evropské konkurenceschopnosti, vypracovaná pro Evropskou komisi, popisuje velmi vážný problém.

Podle zprávy platí evropský průmysl za elektřinu přibližně dvakrát až třikrát více než průmysl v USA a Číně. Ceny plynu byly podle stejné analýzy několikanásobně vyšší než v USA.

Draghiho zpráva – The Future of European Competitiveness

Draghi zároveň upozorňuje, že Evropa dováží více než 80 % digitálních technologií, zaostává za USA a Čínou v moderních technologiích a evropské inovativní firmy při růstu narážejí na nekonzistentní a restriktivní regulaci.

Evropská komise – prezentace Draghiho zprávy

Netvrdíme, že všechny problémy evropské ekonomiky mají jedinou příčinu. Tvrdíme, že politická a regulační rozhodnutí EU jsou jedním z faktorů, za které musí evropské instituce nést odpovědnost.

5. Vnější hranice a migrace

EU dlouhodobě nezvládá ochranu svých vnějších hranic a zejména návraty lidí, kteří nemají právo na území EU zůstat.

Frontex zaznamenal v roce 2024 přes 239 000 případů neoprávněného překročení vnější hranice EU. Bylo to sice o 38 % méně než v roce 2023, přesto jde stále o stovky tisíc záchytů ročně.

Frontex – údaje za rok 2024

Rada EU v říjnu 2026 uvedla, že přibližně dva ze tří lidí, kterým bylo nařízeno EU opustit, ve skutečnosti neodcházejí.

Rada EU – nová pravidla pro návraty, 1. 10. 2026

V rozpočtu na rok 2026 činí platební prostředky na evropskou veřejnou správu 13,28 miliardy eur, zatímco na celou rozpočtovou oblast „Migrace a správa hranic“ 3,89 miliardy eur. Na administrativu tak připadá více než trojnásobek.

Rada EU – rozpočet EU na rok 2026

Pro přesnost: částka 3,89 miliardy není pouze „ochrana hranic“ — jde o celou kategorii migrace a správy hranic.

6. Prosazování politických priorit prostřednictvím regulace, cen a evropských peněz

EU používá regulační nástroje, financování a cenové mechanismy k prosazování politických priorit stanovených na úrovni EU.

Konkrétním příkladem je Nástroj pro oživení a odolnost – Recovery and Resilience Facility. Aby členské státy mohly prostředky čerpat, jejich národní plány musely vyčlenit nejméně 37 % na zelená opatření a 20 % na digitalizaci. Peníze jsou vypláceny po splnění dohodnutých milníků a cílů.

Evropská komise – Recovery and Resilience Facility

Dalším příkladem je systém ETS2, který zavádí cenu uhlíkových emisí pro paliva používaná v budovách, silniční dopravě a dalších odvětvích.

Evropská komise – ETS2 pro budovy a silniční dopravu

To, že tyto priority označujeme za ideologické, je naše politické hodnocení. Samotná existence závazných klimatických kvót, finančních podmínek a cenových mechanismů však není názorem – je součástí politik EU.

Naší výhradou je otázka, na jaké úrovni mají být tyto priority určovány a do jaké míry mají členské státy možnost rozhodnout se jinak.

7. Sankce, obchodní tlak a prostor pro vlastní zahraniční politiku

EU využívá sankce a společné obchodní nástroje jako prostředek své zahraniční politiky.

Vůči Rusku přijala EU od roku 2022 řadu sankčních balíčků. Opatření zasahují obchod, bankovnictví, energetiku, dopravu, technologie, jednotlivé osoby i společnosti.

Rada EU – přehled sankcí vůči Rusku

Ve vztahu k Číně EU používá kombinaci politického tlaku, obchodních opatření a vyjednávání. Sama Rada EU Čínu označuje současně za partnera, konkurenta a systémového rivala.

Rada EU – vztahy a obchod s Čínou

Společná obchodní politika patří podle článku 3 SFEU do výlučné pravomoci Evropské unie. Členský stát tedy v této oblasti nemůže vést vlastní samostatnou obchodní politiku stejným způsobem jako stát mimo EU.

Článek 3 SFEU – výlučné pravomoci EU

U zahraničněpolitických sankcí je situace odlišná: rozhodnutí Rady se přijímají jednomyslně, takže Česká republika se jejich přijetí účastní. Jakmile jsou však přijaty příslušné předpisy EU, jsou závazné v celé Unii.

Rada EU – jak se přijímají evropské sankce

Naše otázka proto zní: chceme, aby o tak zásadních hospodářských a zahraničněpolitických vztazích České republiky rozhodoval tento společný evropský rámec, nebo chceme větší prostor pro vlastní pragmatickou politiku?

8. Rozhodování se vzdaluje lidem

Jedním ze základních principů EU je subsidiarita. Evropské smlouvy říkají, že rozhodnutí mají být přijímána co nejblíže občanům.

EUR-Lex – protokol o subsidiaritě a proporcionalitě

Současně Evropská unie rozhoduje o rozsáhlém okruhu otázek od energetiky a životního prostředí přes zemědělství, dopravu, digitální trh a migraci až po části sociální a hospodářské politiky.

U většiny nové evropské legislativy má klíčovou iniciační úlohu Evropská komise. Komise sama uvádí, že odpovídá za plánování, přípravu a předkládání nových právních předpisů EU.

Evropská komise – plánování a navrhování právních předpisů

Členové Komise nejsou přímo voleni občany. Předsedu Komise navrhuje Evropská rada a volí Evropský parlament; kandidáty na komisaře navrhují členské státy a Komise je následně jako celek schválena Evropským parlamentem a jmenována Evropskou radou.

Evropská komise – jak je Komise jmenována

Netvrdíme, že Komise nemá žádnou politickou legitimitu. Tvrdíme, že instituce, která není přímo volena lidmi, má mimořádně silnou roli při určování toho, které právní předpisy budou na evropské úrovni vůbec předloženy.

9. Svoboda projevu, soukromí a politický nesouhlas

Evropská unie získala významné pravomoci nad digitálním informačním prostorem a využívá je také v souvislosti s politickým obsahem a národními volbami.

Během rumunských voleb Evropská komise podle vlastního vyjádření zintenzivnila monitoring TikToku podle aktu o digitálních službách (DSA). Platformě nařídila zmrazit a uchovávat data týkající se rizik, která by její služba mohla představovat pro volební procesy a veřejnou diskusi.

Evropská komise – monitoring online platforem během rumunských voleb

Výhrady vyvolává také oblast soukromé komunikace. V únoru 2026 Evropský inspektor ochrany údajů (EDPS) při posuzování pravidel zaměřených na boj proti materiálům zobrazujícím sexuální zneužívání dětí výslovně varoval, že pravidla musí zabránit plošnému a nerozlišujícímu skenování komunikace.

EDPS – varování před plošným a nerozlišujícím skenováním komunikace

EU zároveň používá ekonomické sankce proti jednotlivcům a subjektům i v souvislosti s informační činností. Rada EU například v prosinci 2025 sankcionovala dvanáct osob a dva subjekty za aktivity, které označila jako zahraniční manipulaci s informacemi a vměšování.

Rada EU – sankce za informační manipulaci, prosinec 2025

EU tato opatření zdůvodňuje bojem proti zahraničnímu vměšování, dezinformacím a hybridním hrozbám. Naše výhrada směřuje k samotnému rozsahu těchto pravomocí a k otázce, kdo má určovat hranici mezi nepřátelskou informační operací, politickým názorem a legitimním nesouhlasem.

Tyto skutečnosti jsou důvodem, proč požadujeme, aby o dalším členství České republiky v Evropské unii rozhodli lidé přímo v celostátním referendu.